Loveee=o*

Věř mi

„ Teri, viděla jsem ho..“ promlouvá mi do duše moje celé 4 roky na gymplu nenáviděná spolužačka Magda.

„ Ale vždyť…říkal, že mě miluje!“ Pokouším se jí vzdorovat, ale po tvářích už mi tečou slzy.

„ Znáš kluky, ti toho nakecají, ale ve skutečnosti jim jde jenom o to jedno! A Radek je taky takový..“

„ Myslela jsem si, že je jiný, že jsem konečně našla kluka, který mě má fakt rád..no..díky žes mi to řekla..“

Jdu domů. Brečet. Hrozně mě zklamal. Nechápu to. Proč mi říkal, že mě miluje?? Že jsem pro něho jediná na světě?.. Napíšu svojí nej kámošce Týnce, aby přišla. Potřebuju to s někým probrat. Za půl hoďky je u mě a nevěří svým uším, když jí zopakuju, co mi řekla ve škole Magda.

„ Víš, Terez, já nevím..nějak se mi to nezdá. Proč se kolem něho dneska tak motala, když tobě říkala, jaký je to hajzl a hlavně, že má jinou? Co když vás chce jenom rozeštvat, aby ho měla pro sebe?..I když ji poslal někam asi 100x..tak kdyby nebyl s tebou, měla by přece jen víc šancí..“ Snaží se zachránit situaci..

„ Tak ale něco takového by si přece nevymyslela. Zas taková není. Prostě jsem se v něm spletla..“

„ A kdy mu to řekneš?“

„ Asi dneska, pokud přijde a pokud se sám nepřizná..Týnko..“ rozvzlykám se.. „ Já o něho nechci přijít..“

„ Terezko, najdeš si lepšího..“ snaží se mě utěšit, ale jaksi marně..

„ Tyni, běž domů, chci být sama.“

Probrečím celou noc, prostě nemůžu pochopit, jak mi něco takového mohl udělat? A co mu mám říct, až mi to přizná? Jestli vůbec přizná… Ne druhý den se u mě podle mých očekávání objeví..

„ Ahoj Terezko!“ pozdraví mě a chce mi dát pusu. Uhnu a odměřeně mu odpoví. Ahoj. To ho překvapí:

„ Co se děje?“

„ Se ještě ptáš?“ vyjedu po něm naštvaně.

„ Magda vás viděla. To se děje.!“

„ Koho nás? Kde viděla? Nechápu..“  Jasně, dějá, že neví. Asi myslel, že na to nedojdu a bude si hezky užívat s oběma.

„ No tebe! S nějakou holkou. Včera ráno. Šli ste spolu od vás.“

„ Teri, ale to je nesmysl, já sem doma nikoho neměl, věř mi..“

„ Viděla vás..“ odpovím smutně.

„ Nevím co viděla, ale mě teda ne. Nevím, co ti napovídala. Myslel jsem, že mi věříš.“snaží se mě přesvědčit. V tom mi pípne SMSka. Nechám ji být.

„ Radku běž pryč prosím..“

„ Jak myslíš, ale věř mi, že žádnou jinou nemám. Důkazy nemám, musíš mi holt věřit..“

Konečně si přečtu tu SMSku. Je od Týnky: TEREZ, MAGDA SI TO VYMYSLELA. TED TO RIKALA JEDNE HOLCE V BASKETU. RADEK NIKOHO NEMÁ. PA TYNIK:-*

Cože?? Nemůžu tomu uvěřit. Vyběhnu v teplákách a papučích do sněhu na ulici a zavolám:

„ Radku..počkej..“

Smutně se otočí a pomalu jde zpátky za mnou.

„ Pojď ještě na chvilku dovnitř..“ znovu si teda sundá boty a bundu a jde se mnou do pokoje.

„ Co ještě chceš? Říct mi, že už mě nikdy nechceš vidět?“

V jeho očích vidím naprostou beznaděj. Už ho nechci dál trápit a tak zašeptám:

„ Promiň..“

Nechápavě se na mě podívá: „ Co??“

„ Promiň, že jsem ti nevěřila..“ sklopím hlavu..

„ Co tak najednou?“

„ Vymyslela si to. Týnka ji slyšela. Já.. měla jsem ti věřit. Tobě a né holce, co by udělala cokoliv, aby tě dostala. Prostě mě nenapadlo, že by mohla zajít až tak daleko.“

„ Terezko..pojď za mnou..“ přitáhne si mě k sobě, posadí na klín a obejme mě.

„Moc tě miluju a žádnou jinou nechci. Ty si ta nej.. Tak mi už vždycky věř. Nelhal bych ti…“